Základní škola

Tavíkovice


Základní škola

Tavíkovice


Základní škola a Mateřská škola Tavíkovice,
okres Znojmo,
příspěvková organizace
Tavíkovice 62, 671 40

IČO 70992045
tel.: 515 339 214
e-mail: zstavikovice@volny.cz

Úřední hodiny ředitelství:
pondělí – pátek 7.30 – 14.00

Další telefonní čísla:
515 339 214 mateřská škola

Zřizovatel:
Obec Tavíkovice,
Tavíkovice 1,
671 40 Tavíkovice
IČO: 00293636

Základní škola a Mateřská škola Tavíkovice, okres  Znojmo –           příspěvková organizace 

Tavíkovice 62, 671 40 Tavíkovice, tel.- 515339214, IČO- 70992045

e-mail: zstavikovice@volny.cz 

 

 

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ  A KLASIFIKACI ŽÁKŮ

 

 

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků základní školy jsou zpracována v souladu se zněním zákona č.561/2004 Sb., školský zákon a dále v souladu s vyhláškou MŠMT č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky. Tato pravidla jsou součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Cesta za poznáním“

 

I.    PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ 

1.  Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka musí být jednoznačné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, srozumitelné, a věcné.

2. Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci, uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné a odborně správné.

3.   Hodnocení není směrováno pouze k jednotlivci, ale též ke dvojici, skupině, třídě.

4.  Hodnocení se nesmí stát prostředkem rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka.

5. Žák má právo být hodnocen motivujícím způsobem, který prospívá jeho osobnostnímu rozvoji. Při hodnocení i klasifikaci musí být zajištěna pohoda žáka.     

6. Učitelé respektují, že hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné formulování cílů vzdělávání a k nim vztažených kritérií hodnocení. Žák má právo vědět kdy, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude v určité fázi základního vzdělávání hodnocen.

7. Jsou využívány různé formy hodnocení a jejich kombinace a to hlavně v průběžném hodnocení.

8.   Hodnocení musí být cílené, systematické, objektivní a plánované.  

II.    ZPŮSOBY HODNOCENÍ, ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ

 1.  Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje hodnocení a klasifikace průběžná a souhrnná. 

2.  Průběžné hodnocení a klasifikace se uplatňují při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Při hodnocení a klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu  klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech vzhledem k určité indispozici (dlouhodobá nemoc, změny v rodinných poměrech apod.); dále je potřeba při klasifikaci zohlednit případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření PPP v návaznosti na integraci. Učitel je povinen prokazatelným způsobem (zápis do ŽK, písemné oznámení, osobní pohovor apod.) oznámit zákonnému zástupci žáka veškeré problémy v prospěchu a chování ve chvíli, kdy se tyto problémy objeví. 

3.   Souhrnné  hodnocení a klasifikace, celkový prospěch a celkové hodnocení žáka se stanovuje na konci 1. a 2. pololetí. Způsoby hodnocení výsledků vzdělávání žáka zahrnuje klasifikační řád.

4.   O způsobech hodnocení učitel vědomě rozhoduje, plánuje je systematicky a komplexně v souvislosti se základními principy a strategickými postupy, které ve výuce používá.

 5.  Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci:

a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

          • soustavným diagnostickým pozorováním žáka

          • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

          • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)

          • práce s chybou (návyk zpětné kontroly vlastní práce a vzájemná kontrola)

          • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

         • analýzou výsledků činnosti žáka – práce s textem, hodnocení práce ve skupinách či

           dvojicích, zpracování poznámek, referáty, vystoupení žáka,  výtvarná, hudební tvorba,

           zapojení   do soutěží a aktivity pro školu, práce s mapou, s přírodninami,  s dokumenty,

           s ICT

• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP, SPC

          • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

          • srovnávacími testy – žáci 5.ročníků

     b) Žák musí být z příslušného vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně

         několikrát za   každé čtvrtletí.

     c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky

        hodnocených projevů či výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek

        hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek, prací a praktických činností

        oznamuje v nejbližším možném termínu.

     d) Učitel je povinen vést evidenci o klasifikaci žáka.

     e) Známky jsou zapisovány do žákovské knížky. V případě, že žák často zapomíná

         žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiných sdělení,     

         třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost oznámí jinou prokazatelnou

         formou zákonnému zástupci.

     f)    Pokud je žák dlouhodobě nemocen (déle než týden), učitel individuálně žákovi

        rozvrhne doplnění učiva a zpětně toto doplnění zkontroluje. 

 

 III.   KRITÉRIA HODNOCENÍ

  • zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností    

      dítěte

  • schopnost řešit problémové situace
  • úroveň komunikačních dovedností
  • schopnost vykonávat činnosti smysluplně a řešit předpokládané problémy tvůrčím

       způsobem

  • změny v chování, postojích a dovednostech
  • míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje

 

 

 

 

 

IV.   ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

 

Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. Všechny projevy autoevaulace jsou směřovány ne k hodnocení osobnosti žáka, ale jeho výkonu a pokroku. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

 

     Sebehodnocení žáků na základě klíčových kompetencí:

     – orientace v daném problému s využitím vědomostí, dovedností, znalostí

     – prosazení se v třídním kolektivu při týmové práci

     – samostatná prezentace svých znalostí

     – změna a pochopení své role v kolektivu

     – pochopení práv a povinností žáka

     – aplikace etických principů v praxi

     Formy sebehodnocení žáků:

     – vlastní zhodnocení práce v hodině

     – příprava pomůcek a materiálů, vlastní zhodnocení práce na projektech

     – slovní zhodnocení okamžitého výkonu

     – hodnocení podílu na práci ve skupině, ve dvojici

 

 

 

 

V.     HODNOCENÍ   A   KLASIFIKACE

 A/ Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci

1. Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

2.Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení.

3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se  neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období (může být jedním z vodítek). Při klasifikaci se zohlední také přístup žáka, inteligenční schopnosti, schopnost samostatné práce, píle a snaha.

4. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Hodnotíme to, co žák zná.

5.  Případné problémy a zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogických radách.

6. Průběžnou čtvrtletní a celkovou pololetní klasifikaci zapisují vyučující v termínu, který určí ředitelka školy do žákovské knížky.

7.  Klasifikace a tisk vysvědčení se zpracovává na počítači v programu Bakaláři. V prvním pololetí se žákům vydává výpis z vysvědčení.

B/ Stupně hodnocení prospěchu a chování

 

1.         Výsledky vzdělávání žáka

      –  v jednotlivých vyučovacích předmětech stanovených ŠVP je klasifikován těmito stupni:

                        „1“ – výborný

                        „2“ – chvalitebný

                        „3“ – dobrý

                        „4“ – dostatečný

                        „5“ – nedostatečný

 

 Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností  dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně  se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

 

 

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností  vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu

se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

 

 

 

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností  vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.  Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

 

 Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí.Vždy používá bezpečně a účinně materiály,nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

 

 

 

 

2.         Chování žáka

     Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními učiteli. Návrh klasifikace chování je pak schválen učiteli a ředitelkou školy na pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy během klasifikačního období.

     Ve škole a na akcích pořádaných školou je klasifikováno těmito stupni :

                        „1“ – velmi dobré

                        „2“ – uspokojivé

                        „3“ – neuspokojivé

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně  prosazuje ustanovení  školního řádu. Méně závažných  přestupků se dopouští ojediněle. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jejímu upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Žák se dopouští závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování nebo má delší neomluvenou absenci.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu. Nebo má opakovanou neomluvenou absenci.

 Známka z chování je vždy uzavřena k příslušnému pololetí.

 

 

 

 

 

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

Pochvaly a jiná ocenění:

     A) Pochvala ředitele školy – ředitelka může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na návrh obce, po projednání na pedagogické radě udělit za mimořádný projev           humánnosti, občanské a školní iniciativy nebo za vysoce záslužný čin. Za dlouhodobou úspěšnou práci spojenou s reprezentací školy podmíněnou neporušováním norem slušného chování a  neporušováním školního řádu.

     c) Pochvala třídního učitele – třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci podmíněnou neporušováním norem slušného chování a neporušováním školního řádu.

    Udělení pochvaly ředitelkou školy a třídního učitele se zaznamenává do dokumentace školy a na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

    Kázeňská opatření

     Při porušení povinností stanovených školním řádem mohou být podle závažnosti tohoto porušení žákovi uděleny nebo uloženy ředitelkou školy nebo třídním učitelem:

     a) Napomenutí třídního učitele

                       Ukládá třídní učitel za drobné porušení školního řádu, nesplnění povinností bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí uvědomí třídní učitel prokazatelně rodiče zápisem do žákovské knížky, ústní informací na třídních schůzkách.

     b) Důtka třídního učitele

                       Ukládá ji třídní učitel po projednání a se souhlasem ředitelky školy za závažnější či opakované porušení řádu školy, norem slušnosti či vykonání skutku, který vede ke snížení dobrého jména školy. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy, rodiče jsou informováni prostřednictvím zápisu v žákovské knížce.

     c) Důtka ředitele školy

                       Ukládá ji ředitelka školy po projednání na pedagogické radě za vážná porušení řádu školy – zvláště za porušování norem slušnosti, za neomluvené absence, za agresivitu vůči spolužákům i dospělým a další závažná provinění.  Ředitelka školy neprodleně oznámí uložení důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi (před třídou) a písemně doporučeným dopisem jeho zákonnému zástupci.

  Uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy.    

 

     U  prokázaného záškoláctví je nutné žáka bezprostředně postihnout a ihned prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka. V rámci prevence a ochrany před sociálně patologickými jevy škola učiní další nezbytná opatření včetně zaslání hlášení příslušným úřadům.

 

 3.         Celkové hodnocení žáka, opakování ročníku, splnění povinné školní docházky

     Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačními stupni (dále jen „klasifikace“). Výsledky vzdělávání integrovaných žáků mohou být hodnoceny klasifikačními stupni nebo slovně.

.    

 Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje stupni:

·         Prospěl/a s vyznamenáním

·         Prospěl/a

·         Neprospěl/a

·        

Žák je hodnocen stupněm:
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

 

 

 

 

 

VI.   HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIALNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

 

     Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami blíže specifikuje „Vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. o vzdělávaní dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných“.

     Žáci s SVP jsou integrováni v běžných třídách, hodnotí se a klasifikují s přihlédnutím k charakteru a rozsahu poruchy. Způsob hodnocení je součástí individuálního vzdělávacího plánu, který je zpracován na základě doporučení PPP a SPC a se souhlasem zákonných zástupců. Je potřeba sdělit ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu, způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

  U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce nebo být ústně zkoušen. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou požádat o slovní hodnocení. Na slovním hodnocení se dohodnou s třídním učitelem, který tuto skutečnost přenese i na ostatní příslušné vyučující.

 Při slovním hodnocení se uvádí:

a) ovládnutí učiva předepsaného osnovami

– ovládá bezpečně

– ovládá

– podstatně ovládá

– ovládá se značnými mezerami

– neovládá

b) úroveň myšlení

– pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

– uvažuje celkem samostatně

– menší samostatnost myšlení

– nesamostatné myšlení

– odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c) úroveň vyjadřování

– výstižné, poměrně přesné

– celkem výstižné

– nedostatečně přesné

– vyjadřuje se s obtížemi

– nesprávné i na návodné otázky

d) úroveň aplikace vědomostí

– spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

– dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb

– s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

– dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

– praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e) píle a zájem o učení

– aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

– učí se svědomitě

– k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů

– malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

– pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.

 

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení

 Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení se provádí dle následujících formulací, případně dle synonym k těmto formulacím,  které jsou při slovním hodnocení používány.

 Ovládání učiva předepsaného osnovami:

 

1  –  výborný                          ovládá bezpečně

2  –  chvalitebný                     ovládá

3  –  dobrý                              v podstatě ovládá

4  –  dostatečný                      ovládá se značnými mezerami

5  –  nedostatečný                  neovládá

 

  VII.    KOMISIONÁLNÍ PŘEZKOUŠENÍ ŽÁKA (pochybnosti ze strany zákonného   

               zástupce)

Má-li rodič nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 dnů od vydání vysvědčení, písemně požádat ředitelku školy o jeho komisionální přezkoušení.

Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení písemné žádosti.    Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka, jmenuje komisi krajský úřad.

  Komise je tříčlenná, tvoří ji:

– předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel

-zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen,  popřípadě jiný vyučující daného předmětu

– přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti.

– Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.

– Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním; vyjádří se slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu.

– Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

– O přezkoušení se pořizuje protokol.

– Žák může v jednom dni konat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

– Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy nebo jí pověřený učitel v souladu se vzdělávacím programem.

 

 

 

 

VIII.    PLATNOST

 

Pravidla hodnocení a klasifikace byla aktualizována a schválena pedagogickou radou

dne 20. 11. 2013 a vstupují v platnost 20.11.2013.

 

 

                                                                                                       Mgr. Marie Francová

                                                                                                           ředitelka školy